Kožní potíže mají svůj původ v utlumeném metabolismu a nedostatečně funkční štítné žláze. Je zde však ještě další vyvolávající faktor a tím jsou emoční, psychické konflikty či šok, což jsem okrajově nakousla již v předchozím článku o kožních potížích. Vycházím z Germánské nové medicíny a podrobněji si o ní můžete přečíst v sekci GNM, včetně příběhu zakladatel Dr. Hamera. Kůže se skládá z hlediska tvorby tkáně ze dvou základních vrstev: vnější kůže (epidermis) a z podkoží (dermis).
Konflikty spojené s dermis:
Dermis je silná a má ochranný úkol. Je tvořena melanocyty vytvářející pigment, který nám dává barvu kůže a vlasů. Jsou zde uloženy mazové a potní žlázy. Je řízena mozečkem, což je pro GNM velmi důležité znát, který orgán je řízen jakou částí mozku. U něčeho je také důležitá pravorukost či levorukost, podle toho následně můžeme určit, která strana je postižená a proč.
Dostávám se konečně k emočním, biologickým konfliktům, které zapříčiňují nemoci a tedy i kožní potíže. Jelikož funkce dermis je ochranná, tak konflikt, nebo šok je spojen s nějakým útokem. Konfliktem útoku se rozumí např. napadení jak člověkem, tak zvířetem, rána, úder proti tělu při sportu, rvačce, nehodě. Mohou to být také lékařské zákroky jako jsou operace, injekce, očko.vání. Dále tento konflikt mohou zapříčinit slovní útoky, nadávky, vyhrožování, sarkastické poznámky, zesměšňování, sexuální obtěžování či urážky proti orientaci, pomluvy, diskriminace apod.
Jakmile tento konflikt vyřešíme, přijde hojivá fáze. Začne tvořit např. hnisavé akné. Tento stav, jelikož je těžko přijímán, tak nám může způsobit další konflikt, a to konflikt znetvoření, pocit nečistoty. Do konfliktu pocitu nečistoty patří i páchnoucí pot, zapáchající nohy, zapáchající výtok, inkontinence. Dále pak pocit znečištění při kontaktu s něčím odpuzujícím (výkaly, moč, zvratky, krev, sliny atd.). Také kontakt s odpudivou osobou může vyvolat tento konflikt (opilý, zapáchající, bezdomovec atd.). Velmi často je zde přítomen konflikt strachu z infekce a nakažení. To platí např. u spalniček, neštovic, kdy většinou pokud se setkáme s takovým „nakaženým“ člověkem, nebo pokud dostaneme informaci, že jsme se skrze někoho s touto nemocí setkali, vběhne do nás okamžitě strach z nakažení, který se v hojivé fázi objeví jako kožní vyrážka.
V konfliktně aktivní fázi, tedy když konflikt právě probíhá, v kůži dermis se množí melanocyty a vytvářejí se výrůstky (např. melanom). Slouží jako ochrana kůže před dalším útokem pomocí zesílení kůže. V konvenční medicíně je to považováno za rakovinu kůže. Rakovina kůže vzniká strachem ze slunečního záření a strachem ze samotné rakoviny. Opalovací krémy tedy před rakovinou nechrání a jen se do těla zanesou toxické látky, které mohou způsobit kožní problémy. Opalovací krém může být přínosný pouze v případě, že bezmezně věříme, že nás slunce poškodí a vyvolá nám rakovinu. Krém může být přínosný v tomto případě, že snížit samotný strach z rakoviny. Samozřejmě z nadměrného slunění může dojít k poškození kůže spálením. Je důležité se vystavovat slunci přiměřeně dle fototypu.
K tomuto tématu patří i mateřská znaménka, který mají tmavý pigment a některá jsou velmi vystouplá. Je to také ochrana před potencionálním dalším útokem. Pásový opar se řadí k melanomům ale nepigmentovaným. Po vyřešení konfliktu se začne melanom odstraňovat díky mykobakteriím. Melanom začne měnit svou strukturu, může krvácet a tvoří se výpotek s bakteriemi. Mykózy jsou tedy nepochopeným projevem hojení.
Konflikty spojené s epidermis:
Jedná se o konflikty odloučení. Emoční konflikty mohou být typu dotyk se omezil, chci se s ním stýkat, ale nemohu, neumím tuto situaci vyřešit, odloučení od blízkého. Když malé dítě utrpí nějaký šok z vyděšení, nebo separační konflikt a matka není přítomna, dítěti se tento konflikt zapíše do mozku (do příslušné hemisféry) jako tzv. Hamerovo ložisko. Následně při hojivé fázi nastávají příslušné kožní potíže. Separační konflikt může být však i třeba z kárání, z trestů, když se narodí sourozenec, při rozchodu rodičů, když se nemohou vídat s kamarády, když jim zakážete nějakého plyšáka, či hračku, apod. Velmi často k těmto konfliktům dochází při nástupu do školky a odchodu matky do práce. Proto školkové děti často trpí kožními nemocemi. A stejně tak k tomu dochází i u dospělých a starých lidí. Rozchody, smrt blízkého, nebo přesun do domova důchodců je pro někoho velmi zraňující emoce. Ke stejným projevům pak dochází při chtění se od někoho oddělit, ale z nějakého důvodu to nejde. Terorizující šéf, násilnický manžel, nebo třeba i mokré oblečení, mokrá plena, nechci se s ním stýkat, chci se od něj oddělit apod.
Při konfliktně aktivní fázi dochází k suchosti a zdrsnění kůže, šupinatění či bledosti. Kůže může praskat. Pokud je konflikt dlouhodobý, kůže se může otevřít (např. u bércových vředů). Nebo lupy jsou krásným příkladem separačního konfliktu. Při pocitu opravdu silných konfliktů separace dochází ke vznikům hlubokých vředů a způsobí to vypadávání vlasů (alopecii). Příkladem konfliktu může být (jelikož se to týká hlavy), že partner už mě nehladí, ztráta fyzického kontaktu, nebo matka (úmrtí) atd.
Také může dojít v této konfliktní fázi až ke ztrátě krátkodobé paměti, aby se zapomnělo na bolest ze separace. U dětí tak může docházet vlivem tohoto k tzv. poruchám pozornosti a učení a u dospělých k demenci.
Vitiligo zasahuje do nejhlubší vrstvy epidermis, kdy je konflikt vnímám obzvlášť silně, krutě, brutálně. Ztráta milované osoby, blízké osoby, týrání apod. Pokud se konflikt vyřeší, dochází vředům, kůže otéká, je zanícená, podrážděná, svědivá a citlivá. Může se to projevovat také jako puchýře. Pokud nedojde k recidivě, puchýře vysychají a hojení je ukončeno.
Celková fáze hojení nějakého proběhlého separačního konfliktu se projevuje jako kožní vyrážka označována také jako dermatitida, ekzém, kopřivka, spalničky, zarděnky, plané neštovice, růže, lupus, lupénka, herpes apod.
Vyrážka ale nemusí mít vůbec počátek v separačním konfliktu, nýbrž může jít o otravu metabolismu, tedy např. z léků, vak.cín, nesprávné stravy, něčeho toxického.
Pokud je vyrážka chronická, dochází velmi pravděpodobně k recidivám konfliktů, většinou se s tím setkáváme u alergií, ekzémů a akné. Mohou být přidruženy tzv. koleje (předměty, kytky, jídlo, zvířata, které byly přítomné při konfliktu, např. se prošla kočka okolo, nebo konzumace nějaké potraviny při konfliktu, na kterou poté vznikne alergie). Vše, co bylo okolo konfliktu, tělo považuje za nebezpečné.
Odloučení bývá velmi těžká a bolestivá situace. U zvířat, ve smečce je to nouzová situace, protože takové mládě bez své matky nejspíše nepřežije. Pokud je tedy separační konflikt vyřešen, můžeme očekávat hojivou fázi ve formě kožních problémů (ve zvířecí říši končí separace i smrtí, protože není kdo, by mládě vyživil). V naší lidské říši si separaci dokážeme vysvětlit a pokud dítě přijde o matku, je většinou o něj postaráno jinak.
Díky těmto informacím můžeme přistoupit ke kožním nemocem naopak pozitivně a děkovat, že přicházejí, protože hojí naši duši na úrovni orgánu.
Pokud se stane kožní nemoc chronickým problémem, je třeba vyřešit i zmiňované koleje. Dá se to i pomocí změny nastavení mysli, přijmutí, neohlížet se na minulost, neočekávat nic v budoucnosti, jen žít plně přítomnost bez odporu. Poté můžete vyřešit jak samotný neznámý emoční konflikt, tak koleje bez hledání přesné příčiny a situací.
Co se týče potlačením symptomů pomocí léků a léčivých mastí, jen se přerušuje doba hojení. Z tohoto důvodu se kožní problémy se většinou vrátí a mnohdy se problémy zesílí, jakožto výsledek „otravy“ metabolismu z chemického/toxického složení.

Pokud vás tohle zaujalo, můžete detailněji prostudovat tuto problematiku na www.symbiozazivota.cz od Vladimíra Bartoše, odkud čerpám informace, nebo pak u Lenky Bednářové www.lenkabednarova.cz , u které jsem se osobně účastnila kurzu Germánské nové medicíny a mohu vřele doporučit.